> source("cv3.R") KONSTANTY, OPERATORY A MATEMATICKE VYPOCTY Na dalsi ukol se dostanete klavesou c nebo ENTER. 1. Definujte numericky vektor "x1", ktery ma hodnoty 1, 5, 6, 7, 9, 3, a vektor "x2" s hodnotami 4, 7, 9, 8, 5. Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz Browse[1]> x1 [1] 1 5 6 7 9 3 Browse[1]> # prikaz Browse[1]> x2 [1] 4 7 9 8 5 Browse[1]> 2. Vypiste indexy tech slozek vektoru "x1", ktere jsou vetsi nebo rovny 6. Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz [1] 3 4 5 Browse[1]> 3. Otestujte, zda: - jsou vsechny slozky vektoru "x1" mensi nez 9, - je alespon jedna slozka vektoru "x2" rovna 7. Zjistete, ktere pozice vektoru "x1" jsou obsazeny ve vektoru "x2", zjistete, ktere prvky lezi v pruniku "x1" a "x2", dale jak vypada sjednoceni a rozdil vektoru "x1" a "x2". Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz ### vsechny slozky vektoru "x1" mensi nez 9 [1] FALSE Browse[1]> # prikaz ### alespon jedna slozka vektoru "x2" rovna 7 [1] TRUE Browse[1]> # prikaz ### ktere pozice vektoru "x1" jsou obsazeny ve vektoru "x2" [1] 2 4 5 Browse[1]> # prikaz ### prunik [1] 5 7 9 Browse[1]> # prikaz ### sjednoceni [1] 1 5 6 7 9 3 4 8 Browse[1]> # prikaz ### rozdil [1] 1 6 3 Browse[1]> 4. Vytvorte ctvercovou matici "A" 5x5 s nahodnymi celociselnymi prvky z intervalu [-8, 8] a matici "B" stejnych rozmeru jako "A" s nahodnymi celociselnymi prvky z intervalu [-5, 11]. Vysvetlete rozdil mezi A*B a A%*%B. Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz Browse[1]> A [,1] [,2] [,3] [,4] [,5] [1,] 8 -4 10 8 4 [2,] -2 2 -3 2 4 [3,] -5 8 6 5 8 [4,] -2 8 5 11 -3 [5,] 9 4 4 4 -2 Browse[1]> # prikaz Browse[1]> B [,1] [,2] [,3] [,4] [,5] [1,] -1 -1 -2 1 9 [2,] 8 -2 1 5 5 [3,] -5 3 -1 -4 5 [4,] 7 5 7 8 -1 [5,] 5 6 2 1 10 Browse[1]> # prikaz ### nasobeni po slozkach [,1] [,2] [,3] [,4] [,5] [1,] -8 4 -20 8 36 [2,] -16 -4 -3 10 20 [3,] 25 24 -6 -20 40 [4,] -14 40 35 88 3 [5,] 45 24 8 4 -20 Browse[1]> # prikaz ### maticove nasobeni [,1] [,2] [,3] [,4] [,5] [1,] -14 94 34 16 134 [2,] 67 23 31 40 15 [3,] 114 80 63 59 100 [4,] 103 38 78 103 6 [5,] 21 3 6 43 97 Browse[1]> 5. Vypocitejte prirozeny a dekadicky logaritmus vektoru "x1" Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz ### prirozeny logaritmus [1] 0.000000 1.609438 1.791759 1.945910 2.197225 1.098612 Browse[1]> # prikaz ### dekadicky logaritmus [1] 0.0000000 0.6989700 0.7781513 0.8450980 0.9542425 0.4771213 Browse[1]> 6. Definujte vektor "x3" s hodnotami 5, -2, 8, 1, -2, 3, 7, 9, 4, 8. Usporadejte vektor "x3" ve vzestupnem poradi, zjistete indexy serazenych prvku pomoci funkce "order", nasledne jejich poradi pomoci funkce "rank" (v pripade shodnych slozek volte prumerne poradi). Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz Browse[1]> x3 [1] 5 -2 8 1 -2 3 7 9 4 8 Browse[1]> # prikaz ### vzestupne poradi [1] -2 -2 1 3 4 5 7 8 8 9 Browse[1]> # prikaz ### indexy serazenych prvku [1] 2 5 4 6 9 1 7 3 10 8 Browse[1]> # prikaz ### poradi serazenych prvku [1] 6.0 1.5 8.5 3.0 1.5 4.0 7.0 10.0 5.0 8.5 Browse[1]> 7. Do vektoru "x4" nahodne vygenerujte 10 hodnot z intervalu [-8, 5]. Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz Browse[1]> x4 [1] -7.6729139 3.1846741 -7.7729349 -0.2162999 -6.2776563 -6.9951340 -4.9240847 4.6815248 -4.3764559 -4.0226750 Browse[1]> 8. Na vektoru "x4" vyzkousejte funkce "ceiling", "floor", "trunc", "round" a "signif" a vysvetlete, jaky je mezi nimi rozdil. Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz [1] -7 4 -7 0 -6 -6 -4 5 -4 -4 Browse[1]> # prikaz [1] -8 3 -8 -1 -7 -7 -5 4 -5 -5 Browse[1]> # prikaz [1] -7 3 -7 0 -6 -6 -4 4 -4 -4 Browse[1]> # prikaz [1] -8 3 -8 0 -6 -7 -5 5 -4 -4 Browse[1]> # prikaz ### zaokrouhleni na 3 platne cifry [1] -7.670 3.180 -7.770 -0.216 -6.280 -7.000 -4.920 4.680 -4.380 -4.020 Browse[1]> 9. Pomoci prikazu "month.name" vypiste nazvy letnich mesicu. Called from: eval.with.vis(expr, envir, enclos) Browse[1]> # prikaz [1] "June" "July" "August" Browse[1]> >