Zdeněk Pospíšil - výuka
Věda a víra - pohled matematika
Ve své přednášce jsem se snažil ukázat:
-
Konflikt vědy a víry se objevil dávno před křesťanstvím: oblast
aletheia (pravdy), kam patří zejména pravdy matematické
(Pythagoras) je protikladná oblasti doxa (mínění) kam patří
vyprávění, báje, rétorika. Oblast aletheia je pro elitu,
vzdělance, filosofy; oblast doxa je pro prostý lid na který
se vědec (mathematikos) dívá svrchu.
-
Křesťanství se jeví býti v oblasti doxa - kázání,
biblické příběhy, tradice. Bylo chybou křesťanů (podle mého
mínění), že na antické dělení přistoupili, cítili se být v oblasti
doxa a snažili se dostat do oblasti aletheia -
používáním filosofických i mathematických metod dokazování,
podpíráním své víry vědou. V tomto omylu spočívá představa, že věda
a víra stojí v konfliktu.
-
Při vzniku novodobé vědy (Descartes) hrály důležitou úlohu
představy z monotheistických theologií (nekonečnost Boha, jeho
vševědoucnost ap.). Novodobá věda tedy není bez jistého
theologického předznamenání myslitelná. Tyto theologické stopy však
nemusí být nutně vidět, matematici je většinou nepřiznávají.
Ostatní - zejména ukázka Godelovy formalizace Anselmova "ontologického
důkazu" - byl pouze kolorit přednášky.
Zpět
na stránku výuky Z. Pospíšila
Zpět na domovskou stránku
Z. Pospíšila